16. Velký dostih

27. června 2014 v 18:57 | Linn |  Růžová budoucnost
(pohled Sáry)

Následující den po dožínkách jsme pomohli jiným lidem. U Trenčína jsme zůstali tábořit ještě tři dny a pak nastal čas, jet dál. Odjížděli jsme s plnými břichy a spokojeným úsměvem na tvářích do Olomouce, kde jsme nakoupili věci do rezervace a přesunuli se do Horních Jeseníků. Bylo velké vedro a tak, jakmile jsme přijeli k rybníku, u kterého jsme měli v plánu rozbít tábor, vypřáhly jsme s holkama koně, odstrojily je a nasadily jim pouze ohlávku, ke které bylo připnuté vodítko. Ještě jsme se skočily převléknout do plavek a vběhly jsme s nimi a kluky do vody, jen psi hlídali naše tábořiště. Pak šli hlídat kluci a my zavolaly psy, aby se šli také vykoupat. Chytily jsme s holkama současně, jako bychom to trénovaly, koním vodítka a sklouzly z jejich hřbetu do rybníka. Plavaly jsme i se psy bok po boku na druhou stranu a zpátky. Když jsme byly na mělčině, vylezly jsme koním na hřbet a důjstotně vyjely ven, jen Bára a Terka mély po boku i své psy.

Klukům toto naše představení, ale přišlo jen k smíchu a Zayn vykřikl: "Dámy a zvěř, co chce spravit svět, zavítali také k nám a pak zas pojedou zpět!". Krásně to zrýmoval, pomyslím si s úsměvem, protože jejich smích je nakažlivý. Ale prázdniny se nám chýlí ke konci, tak jsme začali pomalu oklikou mířit do Prahy.

Poslední zastávka byla v Pardubicích. Duply jsme si a vyrazily na dostihové závodiště. Zjistily jsme, že na konci budou závody pro veřejnost a rozhodly se zúčastnit. Zaregistrovala jsem se jako jezdec na Fifi, arabském plnokrevníkovi. Barča jede na Orion, což je, také čistokrevný, anglický plnokrevník, Terka má Sněženku, Viki Bleska a Mia Matěje. K údivu všech přítomných, i nás, jsme se umístily jako nejlepší pětice.

Přišly jsme ke stupínku a svým způsobem si tleskly. Pomohly jsme si nahoru, přičemž Miu tam vyhodíme. První místo pro sebe ukořistila, z nás nejstarší a nejzkušenější, Mia. Rozhodčí jí předali zlatý pohár, sexy prádlo, na což jsme koukaly jako na zjevení, happy meal s kytkou a šampaňské. Barča na druhém místě obdržela stříbrný pohár, spodní prádlo s Hello Kitty a dudlík, přičemž jsme měly s holkama co dělat, abychom se neválely smíchy po zemi, jak na to nevěřícně zírala, happy meal s kytičkou a šampusem. Já, která jsem se umístila na třetí příčce jsem dostala bronzový pohár, spodní prádlo se Supermanem, happy meal, cigarety, kytku a šampáňo. Terka, která získala čtvrté místo a Viki, pátá v pořadí dostaly každá poukaz na dvotýdenní pobyt pro pět osob v pětihvězdičkovém hotelu v Chorvatsku, happy meal a pugét s dětským šampusem. Jakmile jsme zapózovaly fotografům, zakřičely jsme vesele: "Hurá!".
Později jsme se s kluky dohodly, že pojedeme příští rok v létě do toho hotelu v Chorvatsku, ale asi bohužel bez koní. Kluci ovšem podotkli, že mají motorky a můžou jet po dálnici rychlostí až sto dvacet kilometrů v hodině, tak jsme si s holkama řekly, že si seženeme kožené bundy, helmy a boty na motorku, které vydrží i velkou nepřízeň počasí a motorkářské pytle.
Ale poté, když jsme si pořádně přečetli poukaz, všimli jsme si, že je zajištěna i doprava. Měli bychom jet minibusem, který má k dispozici discoklub s barem, luxusní koupelnu, oddělené pokoje na přání, továrnu na čokoládu, gameroom a kuchyní. "Už se vidím u baru," prohlásí vesele Zayn, "můžou se tam objevit i barové tanečnice?". Otočím se na něj a pozvednu obočí: "Samozřejmě, že ano," odpovím mu, "my! Ale nikdo ti neřekl, že pojedeš s námi, tak jaký spěch?" ušklíbnu se. "Ale to se ví, že pojedu," zazubí se na mě, "vždyť by se ti po mě stýskalo...". Neudržím se a vypláznu na něj jazyk, jako malá holka.

 

15. Pouť

27. června 2014 v 17:45 | Linn |  Růžová budoucnost
(pohled Báry)

A tak, když kluci ráno ještě bloudili v říši snů a nočních můr, my už byly dávno vzhůru. Koně a psi byli najedení a čistí a teď se s námi koupou v rybníčku, zatímco pomalu vychází slunce. Máme už sbaleno, tak zbývá už jen probudit ty spáče. A právě v ten moment Sárku napadl trest, který včera Mia slíbila Zaynovi. Ten měl tvrdé spaní, že by ho ani harley neprobudil, takže když jsme ho vynášely ven, nic netušil.
Probrala jej až velmi studená voda z rybníka.
Kluci, které přilákal křik Zayna, se nejdříve smáli, až se za břicho popadali, ale pak se vrhli na pomoc kamarádovi. Ale to si dali! Skončili v rybnice také! Jo, kdo se směje naposled..

DIARY: Když jsme odjížděli, byli jsme připravení na tu vojnu, co nás čekala. Tentokrát se jelo celý den a noc, přestávky byly jen na jídlo a odpočinek koní i jezdců.

Když jsme konečně dorazili na místo, přivítala nás pouťová hudba. Daly jsme koním hodinku, dvě pohov a mezitím si vyjely s klukama do vsi. Koně jsme opět svěřily psům.
Když jsme přijely na pouť, zajásali jsme ! byl tam velký i malý řetízkáč, labutě, střelnice, tobogán, cukrová vata, houpačky, zmrzlina, prostě všechno. Jen koně tam chyběli. Itancovačka tam byla.
Utekly jsme klukům na velký řetízkáč a šel s námi jen Zayn a Golk

Kam dál

Reklama