Recenze

Příšerné příběhy strýce Montaguea - recenze

2. listopadu 2012 v 19:16 | Evelin
Obálka titulu Příšerné příběhy strýce MontagueaNázev: Příšerné příběhy strýce Montaguea
Autor: Chris Priestley
Ilustrace: David Roberts
Rok vydání: 2008
-
Jazyk v originálu: Angličtina
Přeložil: Vít Penkala
Věk čtenáře: +12

Děj: Strýc Montague žije osaměle, jen se svým tajuplným sluhou. Třebaže cesta k jeho ponurému starému domu vede hlubokým strašidelným lesem, malý Edgar svého příbuzného rád navštěvuje. Strýc má totiž nepřebernou zásobu hrůzostrašných historek. Jenže čím víc jich chlapec vyslechne, tím víc se cítí nesvůj. Ve vzduchu visí cosi zlověstného. Mlha venku houstne, v domě panuje čím dál větší zima a ozývají se v něm podivné zvuky. Odkud strýc všechny ty historky zná a proč ve svém sídle uchovává předměty, které v nich sehrály neblahou roli? Edgar nakonec zjistí, že strýcův život má svou velmi temnou stránku, která je strašlivější, než si vůbec dokázal představit.

Můj názor: Kniha Příšerné příběhy strýce Montaguea byla nominována do šiřšího výběru Carnegie Medal 2009, prestižní literární ceny udělované dětským knihám. Překladová práva byla prodána do 14 zemí světa, což mě docela překvapuje. Je to velmi zajímavá knížka a myslím že vám jí můžu určitě doporučit, jelikož jsem docela hororofil, takže je tahle knížka pro mě jako stvořená. Má jakýsi britský nádech a obsahuje jakési pusto a temno, vše má navíc velmi pěknou ilustraci, která se mi moc líbí. Kdyby tam nebyla tak bych si v knihkupectví této knížky asi nevšimla. Také bych chtěla upozornit, že pokud jste velcí poserové, tak tuhle knížku radši ani nečtěte :D

Hodnocení:

add, green, minus, plus icon Strašidelný děj
add, green, minus, plus icon Ilustrace
add, green, minus, plus icon Mnoho příběhů

button, minus, red icon U menšinky příběhů je jistá obtížnost v pochopení děje

cart, green, shopping icon

PETR PAN aneb nezapomenutelná pohádka

17. září 2012 v 18:50 | marťanky
PETR PAN aneb nezapomenutelná pohádka..
Hned, jak jsem uviděla téma týdně bylo mi jasné, o čem budu psát..
Jistě každý z vás, či alespoň většina viděla film Petr Pan, krásnou pohádku o chlapci, který nikdy nevyroste a nikdy nebude dospělý.. V momentě, kdy místo něj na otravu jedem umře jeho víla Zvonilka, je Petr Pan nešťastný a volá právě tuto větu, která ji, spolu se sílou jeho lásky, probudí z mrtvých.
"Já věřím na víly! A jo a jo a jo!!" Bože, jak já tu větu měla ráda v dětství a myslela na to, že víly skutečně žijí!!
A dodnes vím, že žijí, jen v lidských tělech a pozná to jen málo lidí.. A jedním z nich jsou malé děti.
V dnešní době, kdy je fantasie pomalu zadupávaná do země a přitom je tolik pohádek je trochu těžké se v tom světě nadpřirozena orientovat..
Já přestala věřit v Ježíška v 10-12 letech, dnešní děti přestávají už pomalu v 8 letech..
Tak říkám, vždy s ohledem pamatujme na to, že děti mají nevinnou, neposkvrněnou a čistou mysl, kterou je škoda jim brát. Proto dětem ty iluze o šťastném pohádkovém nádherném světě plném pohody a štěstí neberme a udělejme jim svět, jaký potřebují. :-)
A děti potřebují také pohyb.. A kde najdeme dost prostoru pro fantazii, pohyb i hry?? No přece v přírodě, kde žijí i víly!!
Tak se tam vydejme a vraťme se znovu do přírodního herního koutku, který pro nás připravila sama příroda! :-)
Já rovnou běžím :-)
váš šílený anděl :-)
 
 

Reklama